Až do dnešních dnů jsou poutní svatyně v každé části světa výrazným znamením jednoduché a pokorné víry věřících, kteří na těchto svatých místech nalézají posilu pro svou víru. Zde hluboce prožívají Boží blízkost, něhu Panny Marie a společenství svatých: zkušenost pravé duchovnosti, která nemůže být podceňována bez rizika umlčení působení Ducha svatého a života milosti. Mnoho poutních svatyň bylo dokonce vnímáno jako součást života lidí, rodin a komunit, která formovala identitu celých generací a ovlivňovala dějiny některých národů.

             Velký proud poutníků, pokorná a prostá modlitba Božího lidu spolu s liturgickými oslavami, naplnění mnoha milostmi, jak potvrzují četní věřící, a přirozená krása těchto míst nám umožňují vidět, jak dnes poutní svatyně ve svých různých formách, představují nenahraditelnou příležitost k evangelizaci.

             Tato místa, navzdory krizi víry, která zasahuje současný svět, jsou stále vnímána jako posvátný prostor, v kterém poutníci naleznou okamžiky spočinutí, ticha a kontemplace v dnešním tak hektickém životě. Skrytá touha dává vzejít u mnoha lidí nostalgii po Bohu; a poutní svatyně mohou být opravdovým útočištěm, v kterém opět naleznou sebe i potřebnou sílu k obrácení.

               Z Apoštolského dopisu papeže Františka Sanctuarium in Ecclesia (11.2.2017)